Auto - čím na výlet - 3. část (život v autě)

V druhé části popisu cesty s Euramobil Forster T-738-EB jsem se rozvášnil a psal o tom, co obytné auto připravilo nezkušeným rodičům malého cestovatele a s jakými nástrahami jsme se museli vypořádat. Nyní bych se rád zaměřil na praktické zkušenosti z interiéru obytné části. Proto část třetí.

Pohyb,
Jak jsem psal v předchozí kapitole, pohyb po kabině nám komplikoval stůl odložený u vstupu do obytné části/v kuchyni pod lednicí.

V porovnání s mou zkušeností s přespáváním ve vestavbě v malé dodávce, najednou jsem byl v "domě". Spali jsme v peřinách, už žádný spacák. Nehučelo tam naftové vzduchové topení, ale občas si cvaknula Truma a funěl tiše rozfuk. Co mě uchvátilo - nemusel jsem se obouvat a utíkat z auta, když jsem v noci musel vstát (hold návody z reklamy na klidný spánek neposlouchám...) 0:-)....

Ale i tohle si neslo své vlastní ale. Když spala osádka vzadu, většinou jsem WC využil s tím, že jsem nezatahoval "boční stahovací stěnu". Přežili jsme všichni, ale ideální to nebylo. Posun stěny, která měla dle tvůrce vestavby vytvořit soukromí WC, dělal v nočním tichu auta hluk, tak jsme ji prostě nechávali zasunutou dozadu za wc.
 

Náklad
Díky délce celého auta 7,3m jsme v obytné části měli dost prostoru. Jakožto nezkušení cestovatelé jsme toho tahali spoustu navíc zbytečně. Vlastně by to možná dalo na celou kapitolu, co jsme "povozili" a nevyužili. No, to všechno jsme ale museli někde uložit.

I přesto, že můžete obě zadní postele vyklopit nahoru, otevřít dvířka do prostoru pod nimi, stejně jsem narazil na komplikace, jak efektivně využít všechny dostupné úložné prostory. Právě pod postelemi vzniklo skladiště a vezly se tam věci, které vlastně byly občas použity, ale nebyly vhodně přístupné.... takže v konečném důsledku, kdyby nebyly, ani by nechyběly.

Jestli bude nálada se veřejně zostudit, zkusíme sepsat další článek o tom, co jsme tahali a zda to bylo-nebylo potřeba.


Spaní
S odkazem na druhý díl bych rád uvedl několik komentářů ohledně spaní na spouštěcí posteli. Protože souvisí jak s pohodlím "spacím" tak "ovládacím" vložil jsem tuhle pasáž právě do tohoto článku.

Myšlenka spouštěcí postele se mi extrémně líbí, přesto mě osobní zkušenost ve Fosteru lehce rozhodila. Ovládání postele je pomocí ovladače se zámkem, po spuštění postele se na ní dostanete pomocí žebříku. Samotně spouštění vyžaduje dostatek pozornosti, povedlo se mi spustit postel s přichycenými skříňkami na různé nádobí na stole, dokonce jsem si přimáčkl kytaru na neotočené spolujezdcově sedačce nebo se jen zastavila na opěradle právě spolujezdcovy sedačky.

Žebřík je také jedna velká neznámá, řešíte nerudovskou otázku "kam s ním?" My ho nakonec vždy založili pod peřinu a postel vytáhli nahoru.

Když už jsem u žebříku, tak jeho ustavení je ze strany kuchyně, právě v prostoru, kterým při posteli pod střechou chodíte skrz auto (pro nás oblíbené úložiště stolu...), což znamená, že když něco v "obýváku" nebo u řidiče zapomenete, odstavujete žebřík, podlézáte postel a hledáte. To je asi ve všech obytkách se spouštěcí postelí stejné, no... pro mě to byla novinka, stojící za zmínění.

A konečně samotné spaní. První noci utrpení, budil jsem se s mravenčením v rameni. Postel je na roštu, ale samotná matrace není moc vysoká. Po pár nocích jsem si zvykl, ale optimálně jsem se nikdy nevyspal. Částečně i proto, že jsem spával ze šikma, přes středový tráměk s ukončením lamel.

Spával jsem tak, abych viděl na rodinku do zadní části vozu, tím pádem jsem měl celý elektroblok-ovládací panel nad hlavou, jako, že jsme nechávali spuštěné všechny nezbytně okruhy (elektřina do světel a vodní čerpadlo), budíval jsem se kvůli svitu LED symbolů do tváře. Občas jsem celý ovladač během noci vypnul, někdy jsem spal "správně" s nohama u ovládacího panelu.  

----== to be continued...==---

Den otevřených dveří - Finaso s.r.o



Stále plní dojmů z proběhlé dovolené v obytném autě jsme vyrazili na den otevřených dveří v nově otevřené pobočce firmy Finaso s.r.o



V pěkném areálu čekala na zvědavce spousta vystavených obytných aut a jen jeden přívěs. Byli jsme se podívat hned v sobotu dopoledne a byli jsme tam skoro sami.

Výhodou prázdného areálu bylo, že jsme si v klidu každé auto prohlédli, porovnali s tím "naším" a plynule pokračovali k dalšímu. Organizátoři se velmi decentně zeptali na zájem, ale nebyli to ti "klasičtí naháněči" nedávající člověku prostor se rozhlédnout.

Auta jsme procházeli skoro dvě hodinky, variant interiérů byla spousta, ale myslím, že jsme nebyli zahlceni jak se to stává třeba na výstavách.

Vystavené byly auta značek Laika a Dethlefs.

Při zhodnocení, co by se nám líbilo, jsme zjistili, že bychom nejraději kombinovali možnosti nabízené jednotlivými výrobci  - například: Laika ve vyšší výbavě nabízí samostatné WC s dvěma dveřmi a zase Dethlefs nabízel velmi vysoké matrace, zdály se být pohodlné.

Nicméně pouze v karavanu se počítalo se spaním pro malé/menší děti, což je škoda. Rodin cestující s dětmi je spousta, takže by se hodilo výrobcům o této potřebě říct?

Jak neustále opakuji, nepovažuji se za majitele obytky ani patentu na cestování s dětmi :-) . Pouze v kombinaci  dlouhodobého teoretického zájmu s nedávnou praktickou zkušeností koukám na obytky novým pohledem a píšu o něm tady, na našem blogu.

Snad myšlenka na závěr:
Zajímalo by mě, kolik lidí nakonec dorazilo a možnost prohlídnout si vystavené vozy využili. Příjemné počasí, příjemné místo, catering nachystán.... Doufám, že nás návštěvníků bylo nakonec dost, aby se podobné akce opakovaly. Snad návštěvnost splnila očekávání pořadatelů.

Navštívil jsem v Brně i podobnou akci u jiné firmy a také byla návštěvnost na můj vkus bídná. Tehdy jsem to přičetl zvolenému termínu - uprostřed týdne. V případě Finasa se jednalo o celovíkendovou akci, které navíc vyšlo počasí.

 Je otázkou, zda je to nezájmem lidí, či co se za tím skrývá....

Firmě Finaso děkuji za organizaci tohoto pro nás příjemného dopoledne.